Rychlé menu:
Upíři
Historie:
Původ upírů sahá až do antického Řecka, kde se zrodil úplně první upír. Podle legendy, kterou si mezi sebou vypráví tyto bystosti, byl prvním upírem Cornelius, syn jednoho farmaře, který se narodil za zvláštních podmínek. Jeho matka osiřela záhadnou nemocí, když pod srdcem nosila dítě, choroba ji natolik zmohla, že nedokázala vstát a sotva se držela při životě. Geny dítětě zmutovaly a začalo se přiživovat na své matce, dokud zní nevysálo veškerý život a samo se z lůna prokousalo. Cornelius by zřejme nepřežil neboť jeho otec ho považoval za pekelné stvoření a chtěl se ho zbavit, avšak dítě při pocitu ohrození své vlastní existence zestárlo a otce zabilo.
Cornelius byl inteligentní, netušil, co je zač, ale měl značnou sílu a zbystřené smysly avšak také neúnosný hlad, který se nedal zahnat žádným pokrmem- jen krví. Lidská těla se hromadila, lidé mizeli a nacházeli pouze vyschlé mrtvoly. Cornelius se schovával v temnotě jeskyně, protože slunce mu způsobovalo četné popáleniny.
Postupně sílil a rostl, přičemž objevoval své schopnosti a testoval limity. Jednoho dne zjistil, že má v tesákách jakousi tekutinu a ta se dostala i do jeho oběti - krásné, mladé ženy. Ta byla v horečkách několik dní, blouznila a Cornelius chtěl vědět, co se děje a co s ní jeho jed udělá. Připadal si jako had, který kousl a otrávil svou oběť.
Stalo se to, co předpokládal a žena zemřela. Když se chtěl jejího těla zbavit, ožila mu v náručí. Voněla však docela jinak než člověk a nebo mrtvola. Vůně mu byla blízká a když si všiml, jak žena lační po krvi, dopřál jí ji a tehdy pochopil, že byla jedním z něho.
Konečně nebyl tak sám, našel přítele, ale i rodinu a leč byl její hlad mnohem horší než jeho, časem oba dokázali své chutě ovládat a rozhodli se svou rodinu rozšířit. Vznikali tak další upíří, ale i lovci, kteří chtěli ony bestie zabít.
Charakteristika:
Upíří svým vzhledem připomínají obyčejného člověka, avšak během proměny jejich vzhled "zamrzne" v čase a vypadají natolik, v kolika letech byli proměněni. Výjimku tvoří děti upírů, které stárnou dvakrát rychleji než ty lidské a jejich stárnutí se zastaví okolo 25 roku života, ale někdy může upír vzhledově zestárnout i více.
Kůži mají spíše bledou a nesnesou sluneční záření, proto je venku uvidíte především v noci, avšak i přes den se mohou pohybovat po městě, jen jim slunce způsobí popáleniny na odkrytých místech těla, které se nestanou hned, ale až v řádu hodin po vystavění slunci. Oči mají zpravidla tmavé a když se krmí krví, ještě více jim ztmavnou.
Krev se k upírům dostává buď v podobě dárců, kteří svou krev darují výměnou za ochranu, možnost zůstat v jejich hnízdě či upíří krev. Někteří jsou však jen upíry natolik posedlí, že jsou ochotní jim sloužit a krev jim dávat.
Dalším způsobem je lov, který má na starost Velmistr a vybírá vhodné a postradatelné lidi, které pak ním zvolení upíři donesou do hnízda a je jim postupně odebrána všechna krev, která se skladuje ve vacích v lednicích, tento způsob je však málo využívaný.
Hojně používaný způsob je tak tento. Velmistr pověří upíry, aby podle vlastního uvážení přinesli určitý počet lidí, kteří - ať už dobrovolně či ne - bude držen při životě za účelem obnovy krevních zdrojů potravy. O takové lidi je dobře postaráno a je jim zajištěna výživná strava, aby se jejich krev nejen obnovila, ale také měla živiny. Těm, kteří svoji roli přijmou a dají krev dobrovolně, bude umožněn přístup po celém hnízdě a také budou mít i další výhody. Takový jedinci však ale kvůli častému odběru krve nemusí přežít déle, než v řádu několika měsíců.
Všechna krev je tak skladována ve speciálních vacích, které jsou umístěny v poměrně velké chladící místnosti, do níž má přístup jen baron, velmistr a další pověření upíři. Krev se vydává upírům na jejich karty, na kterých je uvedeno kolik krve již dostali, protože všechna krev musí být uvážlivě rozdělena.
Baron a ním zvolení upíři mohou mít i vlastní dárce, kteří jim poskytují jak krev tak svou společnost a věrnost.
Přeměna:
Přeměnou se rozumí podání upířího jedu lidské bytosti, která se pak má stát upírem, ale není to tak jednoduché. Za prvé, potřebujete svolení Komise, aby daná osoba mohla být přeměněna a přijata do klanu (pokud teda nejste odpadlík a nenáležíte do žádného klanu a nebo to prostě uděláte tajně) a daný člověk musí splňovat jisté podmínky:
1. Musí být starší 18 let
2. Musí předstoupit před Komisi, která mu bude klást jisté otázky a až poté, jestli si sem jim daný člověk zalíbí ho buď schválí a nebo ne. Pokud nedojde ke schválení, musí člověk zachovat mlčenlivost a podílet se na dárcovství krve - pak takový člověk spadá pod ochranu klanu.
Pokud Komise přeměnu povolí, může ji provést buď ten, který člověka přivedl (je-li dostatečně starý, aby jeho jed působil) a nebo člen Komise. Takový upír za člověka, kterého přivedl, plně zodpovídá jako i za jeho výcvik.
Děti a teenageři nemohou projít přeměnou, protože jejich těla ji nezvládnou. Osoby starší 18 let však po přeměně mohou do 25 roku života ještě stárnout.
Přeměna probíhá následovně: Člověk je odveden do temné a izolované místnosti a položen na lehátko. V místnosti zůstává upír, který bude osobu měnit či její poručník, který za ni následně zodpovídá. Přeměňovaný je kousnut do krku, kudy je také vstříknut jed. Dnes už se přeměna stala více pokrokovou. Během pár minut člověk začne pociťovat slabost, únavu a zimu. Po hodině upadne do jakýchsi halucinací, kdy se mu střídá zimnice s pocitech horka a během dalších hodin dostává menší transfúze upíří krve, aby se pravděpodobnost na přeměnu zvýšila.
Po 24 hodinách nastává zlom, pokud člověk doteď přežil, pak se jeho přeměna stává téměř úplná. Jeho srdeční tep se nejprve natolik zrychlí, až se zdá, že srdce vyskočí z hrudi, následně se však srdce zastaví. Během několika následujících minut se srdce opět rozbuší, aby prohnalo tělem již upíří krev a novorozený otevře své tmavé oči, přičemž začíná dostávat hlad. Jelikož je v izolaci, zatím ho netrápí zvuky okolí a tak zůstává klidný. Pokud by přeměna proběhla v jiné místnosti, kde stěny nejsou dostatečně silné, novorozený slyší a vnímá všechny zvuky a pachy, což mu způsobuje bolesti a další obtíže, včetně problémů se sebekontrolou.
Proto přeměněný zůstává v izolaci aspoň týden, kdy se pravidelně krmí a až poté se učí vnímat a zvykat si na jednoduché zvuky a pachy a postupně se dostává do rušnějšího prostředí. Po dalším týdnu tak začíná jeho výcvik, která obnáší nejen boj, ale taky lov a ovládání svých schopností.
Schopnosti a slabiny:
Schopnosti:
- Nesmrtelnost
- Lepší zrak a čich, dobře vidí ve tmě
- Rychlost: dokáže se pohybovat rychlostí zvuku
- Výdrž: vydrží toho o dost více, než člověk
- Imunita: netrápí ho žádné lidské nemoci
- Nezranitelnost: normálními zbraněmi je téměř nezranitelný, protože dochází k okamžité regeneraci
- Manipulace: dokáže manipuloval lidmi a ovlivňovat je, kdy dotyčný udělá to, co chce. Čím je upír starší, tím vetší vliv jeho schopnost má. Někteří jedinci mohou být odolní.
- Nepotřebují spánek
Slabiny:
- Stříbro: jediný kov, který ho pálí a dá se s ním způsobit zranění, která regenerují velice pomalu.
- Sluneční záření: mají velice citlivou pokožku na slunce a snadno se tak po pár hodinách na slunci spálí.
- Oheň: pálí je stejně jako lidské bytosti
- Dekapitací hlavy je možné upíra zabít jako i probodnutím jeho srdce stříbrem
Rozdělení a hierarchie:
Upíři mají hiearchické rozvržení své společnosti, přičemž na samotném vrchu je Alfa, první a původní upír a následují ho bety, společně s Alfou jsou nejstarší upíři a členové Komise.
Upíry dělíme na:
- Čistokrevné: Jedná se o potomky dvou upírů, tito upíři jsou zpravidla silnější, než jejich rodiče.
- Přeměněné: Jsou to takoví upíří, kteří byli původně lidé a byli přeměněni.
- Křížence: Vznikají křížením upíra s člověkem, dítě je tak smrtelné, stárne, avšak má lepší smysly a rychleji se hojí. Nepotřebují k životu krev.
Hierarchie:
Alfa
Bety
Baroni
Velmistři
Děti
Pěšáci
Dárci
Rekruti
Odpadlíci
Alfa
První a původní upír, ostatní ho považují za boha, kterým i v jistém slova smyslu je, protože on stvořil další svého druhu. Setkání s ním se povede jen málo upírům, ale občas ho můžete vidět v Komisi, avšak s nikým přímo nemluví, jedině s Betami.
Pokud však přece jen máte tu čest stát před Alfou, máte povinnost se mu uklonit a mluvit můžete jen tehdy, když zvedne ruku a tím vás k mluvení sám vybídne. Alfě se nedívá přímo do očí - bere se to jako projev neúcty.
Jedině Alfa a Bety dokáží ovlivňovat kromě lidí i upíry. Alfu každý upír přirozeně pozná podle pachu.
Oslovení: Vaše vznešenosti
Bety
Bety jsou členové komise, jedná se o jedny z nejstarších žijících upírů a je možné s nimi mluvit jen v případě nějakého závažného problému. Všichni upíři je respektují a poslouchají na slovo, nikdo si nedovolí k nim být neuctivý, neboť neúcta se trestá. Když předstoupíte před Bety, nejprve se jim ukloníte a při mluvení se je zakázáno dívat se jim přímo do očí, neboť se to bere jako neúcta. První mluví vždy Beta a jste nuceni odpovědět na všechny otázky.
Komise je seskupení nejstarších upírů, pod kterou spadají všichni upíří z celého světa a sídlo mají právě v New Yorku. Každý den mají zasedání a rozhoudují o důležitých věcech. Zodpovídají se jim baroni - vůdci jednotlivých klanů. Členové komise se nazývají Bety. Alfa při jejich zasedání nebývá často a nikdo neví, kde se vlastně zdržuje.
Oslovení: Vaše eminence
Baroni
Baroni jsou vůdci klanů, kteří byli zvoleni Komisí. Pokud svou práci odvádí dobře, nejsou s nimi problémy a žádný jiný upír se nehlásí o jejich místo, zůstávají barony na dobu neurčitou. Jejich práce spočívá v tom, že dohlíží na celý klan, jeho členy a oblast, která je jim přidělena. Taktéž spravují hnízdo, čímž se označuje místo, kde spolu upíři žijí pohromadě. Každý klan má hnízdo jinde, jedná se většinou o nějaké staré sídlo, které má hluboko pod zemí rozsáhlý komplex budov a domů, kde běžně upíři žijí, především pak upírské rodiny s dětmi či rekruti. Upíři jsou povinni v hnízdě přebývat, ale mohou od barona dostat povolení a přestěhovat se kdekoliv poblíž hnízda. Takový upíří mají povinnost se hlásit v hnízdě dle pokynů barona. Takové privilegium mají však důvěryhodní a zkušení upíři.
Kdykoliv baron řeší problémy, se kterýma si neumí poradit, má povinnost hlásit je Komisy. Rozhodnutí, která nesmí dělat sám jsou následující:
- Dovolit přeměnu člověka v upíra
- Odsoudit upíra k smrti, kvůli porušení zákonu
- Zabít upíra
Rozhodnutí, která smí dělat sám:
- Potrestat upíra
- Jmenovat či odvolat Velmistra
- A další... (Může být během hry upraveno)
Baronem může být i žena, na pohlaví nezáleží, avšak musí spadat do věkové kategorie veteránů a prokázat schopnost vládnout, což posoudí Komise.
Oslovení: Vaše jasnosti
Velmistři
Jsou pravou rukou baronů a zastupují je v případech, kdy je baron mimo hnízdo. Každý baron má jednoho velmistra, kterého sám může jak jmenovat tak odvolat. Velmistr je po boku barona neustále a pomáhá mu v některých rozhodnutí. Vybírá také místa lovu, řeší dodávky krve a spravuje jejich zásoby.
Velmistrem může být také žena, upíři mezi sebou pohlavní rozdíli nedělají.
Oslovení: Pane/Paní
Pěšáci
Jedná se o běžné upíry v hnízdě, kteří již prokázali svou věrnost a nebo se jednoduše do hnízda narodili. Mohou se pohybovat po hnízdě jak se jim zamane a také ho opouštět, ale pouze na pár hodin, pokud by chtěli být pryč déle jak den, pak musí mít povolení barona. Toto neplatí pro upíry, kteří dostali propustku a mohou tak žít mimo hnízdo - na ně se vztahuje to, co si s baronem domluvili, jedná se tak z pravidla o denní/týdenní hlášení.
Poslouchají příkazy barona a velmistra a mají speciální karty, na které dostávají příděly krve.
Děti
Děti se narodily dvěma upírům a zaujímají tak důležitou pozici v hnízdě, neboť každá generace je silnější. Zpravidla je dítě vždy o něco silnější než jeho rodiče. Každý upíří pár může mít pouze dvě děti, aby nedošlo k rychlému nárůstu populace - což je u téměř nesmrtelných bytostí rychlá záležitost - pokud tedy někdo zákon poruší, je dítě zbaveno života a rodiče potrestáni.
Stárnou dvakrát rychleji než lidské děti, tudíž za dva roky dosáhnou čtvrtého roku života a jejich stárnutí se zastaví kolem 25 roku života. V prvních měsících života mohou být krmeni mateřským mlékem, které je u upířích matek zcela jiné, jelikož jejich strava je pouze krev. V půl roce života lze přejít už na normální krev, ale to už je u každého individální. Doporučuje se děti kojit do druhého věku života z hlediska šetření zásob krve.
Upírské děti jsou občas krvelačná stvoření a jejich tesáky rostou jako první. Učí se sice svůj hlad ovládat a většinu času jsou pouze v hnízdě, ale občas se stane nějaká ta nehoda. Děti jsou ale v upíří společnosti vážené a tak se jim hodně věcí odpouští. Svou bezúhonost ztrácí po dosažení 15 let.
Děti od 4 roku života chodí do upíří školy, která se nachází v hnízdě. Tato docházka končí v 15 letech života. Děti se tam učí o svém druhu, ovládat své schopnosti, žízeň, lovení a boj.
Dárci
Dárci jsou lidé, které si buď najdou upíři a odnesou je do hnízda a nebo si sami upíry vyhledají, aby se mohli stát jejich dárci, či jedným z nich. Takový lidé buď přebývají jen v hnízdě, či ho dle libosti navštěvují. Jejich krev se tak může odebrat do vaku a nebo se na dárci upír nakrmí postaru - kousnutím do krku či ruky. Ranka se automaticky zacelí a zůstane jen jizva, která časem zmizí.
Za dárce považujeme i ty nedobrovolné, kteří jsou do hnízda uneseni za účelem potravy. Pak už záleží jen na nich, jestli se se svým osudem smíří a budou poslušní - čímž se jim otevře mnoho možností - a nebo budou klást odpor.
Rekruti
Jsou všichni nově proměnění upíří, kteří zatím nedosáhli prvního roku života. Učí se teprve ovládat své schopnosti a taky zlepšené smysly, které jim mnohdy dělají problémy, protože na to nejsou zvyklí. Někteří jedinci jsou zvlášť citliví a těžko se jim soustředí jen na jednu věc a tak jsou z mnoha stimulací okolí rozrušení a podráždění. Jiní se zase naopak naučí rušivé zvuky eliminovat již v prvních dnech a tak se adaptují velice rychle.
Tito jedinci jsou také velice hladoví a něvědí, kdy mají dost, proto se může stát, že se přesytí a je jim špatně. Kontakt s lidmi nezvládají dobře, protože mají chutě se do dotyčného zakousnout a celého ho vysát.
Odpadlíci
Odpadlící jsou považováni za odpad společnosti a taky za zrádce. Nepatří totiž do žádneho klanu, tudíž se na ně nevztahují zákony a práva a jsou tak přímým ohrožením upíří společnosti. Avšak bez ochrany klanu jsou lehkou kořistí pro lovce. Odpadlíkem se může stát ten, kdo uteče z hnízda nebo tajně přeměněný upír. Po odpadlících pátrají upírské jednotky s jediným rozkazem - eliminovat je. Ti, o jejichž existenci se neví, protože je někdo proměnil tajně, mají výhodu, ale pokud je objeví jiný upír, je povinen odpadlíka předvést před Komisy. Mnohem nebezpečnější je, pokud odpadlík pochází z hnízda, protože takový upír o něm ví vše, jako i jeho lokaci, a lovci by z něj takovou informaci mohli dostat.
Žijí buď to jako normální lidé a nebo se schovávají v podzemích tunelech či jiných místech. Říká se, že odpadlíci mají svého vůdce.
Zákony a práva:
Zákony
1. Každý upír musí ctít a poslouchat zákony jako i Alfu a Bety či výše postavené hodnosti.
2. Upír musí patřit do nějakého klanu - odpadlíky netolerujeme a každý, kdo o nějakém ví, či ho objeví, je POVINNEN to ohlásit!
3. Spory mezi upíry řeší baron daného klanu. Žádný upír NESMÍ zabít jiného upíra bez řádného soudu Komise. Takové provinění se může trestat i smrtí. Výjimku má Alfa.
4. Upíří nemohou proměnit člověka bez svolení Komise.
5. Upíři musí držet svou identitu v tajnosti a nedělat zbytečný rozruch mezi nic netušícími lidmi. Vyvoláním vážného sporu na veřejnosti jako i demonstrace upířích schopností či zabití člověka před zraky více lidí se bere jako přímé ohrožení upíří existence a je souzeno trestem smrti.
6. Upíří mohou lovit lidi jen na žádost velmistra, který má přehled o dění ve městě a hlídá pohyby lidí a jejich média. Ten pak určí, jestli je možné lov provést. Každý upír má povinnost po sobě uklidit, zničit důkazy a zbavit se případných svědků.
7. Upíři mají PŘÍSNÝ ZÁKAZ lovit děti! Minimální věk loveného je 18 let. Trestá se smrtí.
8. Neuposlechnutí rozkazu Alfy/Bety se trestá izolací upíra, od kterého je také odejmuto právo na konzumaci krve. O délce rozhoduje Komise. Stejné pravidlo platí při projevu neúcty k Alfě a Betám. V případě barona si takové rozhodnutí a trest řeší sám.
9. Krádež zásob krve nebo podvody spojené s příděly se trestají baronem. Může se jednat o izolaci a hladověni či cokoliv dalšího, co upíra NEZABIJE!
10. Upíří mohou zakládat rodiny, avšak počet dětí jednoho páru je do odvolání nastaven na 2! Porušení řeší Komise a trestá se usmrcením dítěte. Při porušovaném opakování Komise určí upířímu páru trest a zbaví je možnosti počít (kastrace).
11. Rodiče zodpovídají za své potomky. Dětem je mnoho věcí odpuštěno a stávají se dospělými a zodpovědnými za své činy v 15 letech.
12. Křížení upírů s lidmi je sice povoleno, ale každý upír za svého potomka zodpovídá! I u nich je možná plná proměna.
13. Jakékoliv další zásahy, které vedou k odhalení upíří společnosti veřejnosti, což se považuje za přímé ohrožení existence upíří populace a trestá se smrtí.
Může být během hry upraveno.
Práva
1. Každý upír má právo žít.
2. Má právo být členem klanu a být pod jeho ochranou.
3. Má právo na příděly krve.
4. Má právo stěžovat si na barona či velmistra u Komise.
5. Má právo hlásit se o pozici barona.
6. Má právo na řádný soud před Komisí.
7. Má právo založit rodinu a mít děti, avšak nesmí být v rozporu se zákony.
8. Žádat o povolení žít mimo hnízdo.
Klany:
V New Yorku se nachází tři velké klany a to jsou:
- Valderix
- Malcade
- Ventirest
Každý klan spravuje určitou oblast, některé klany mezi sebou mohou mít i rozepře, které však nesmí přesáhnout v nějaký závažný konflikt. Klany mají určené jedno sídlo, které má hluboko pod zemí široký komplex budov - také se tomu říká hnízdo.
Každý upír má na zápěstí vypálený symbol svého klanu.
KLANY
